Kai-Fu Lee
Supervelmoci umělé inteligence
Čína, Silicon Valley a svět v éře AI

překlad: Petr Holčák

Od prvních vět nenechá autor čtenáře na pochybách o tom, že technologický náskok je jinde než žije a nejlepší, co s tím může udělat, je smířit se. Popisuje čínský kopírovací přístup jako jednu ze základních nástrojů získání technologické převahy, západní lenost při plnění pracovních povinností a drsné souboje čínských podnikatelů.

Každou další stránkou pokračuje ve chvále čínského přístupu, jeho nezadržitelného růstu a přebírání technologického žezla.

Autorův pohled je založený na postřehu o technologickém skoku a jeho rozvoji. K vytvoření nové technologie je potřeba čas a špičkoví odborníci. Tedy stav, který převládá v USA. K rozvoji nové technologie ale díky open-source přístupu stačí množství průměrných. A těmi disponuje Čína. Spolu s politikou start-upů to dle autora tvoří ideální mix k rozšíření vlivu a technologií.

Neméně zajímavá je část o neúspěchu amerických společností v Číně, kde odmítli přizpůsobení svého produktu a byly poraženy tisícovkami navzájem se požírajících čínských klonů, které se naopak svým technologicky slabším návštěvníkům přizpůsobily.

Měřítkem čínského úspěchu je dle autora tržní kapitalizace, nikde alespoň nemluví o ziskovosti technologických společností. Kladné znaménko má také čínská vláda, která AI podporuje a v podstatě ho zařídila či nařídila jako cestu k růstu. Byť je kniha z roku 2018, nikde se nehovoří o sociálním kreditu občana a co vše z toho může vzejít. Také nástup AI v lékařských diagnózách je pomalejší, než se z knihy zdá, byť by tomu současná situace měla nahrávat.

Autor osvědčuje své podnikatelské zkušenosti zvláště ve vizích do budoucna. Nespokojí se s načrtnutím stavu, ale přemýšlí dál a výsledkem jsou propracované pohledy do budoucna. Samozřejmě nemusí vyjít, ale už pro tu snahu se vyplatí je sledovat. Jednou z odmítnutých tezí je nepodmíněný základní příjem. Proč? Přečtěte si to.

V závěru autor nabízí (politický) program, po kterém může bez obav sáhnout i Česká strana sociálně-demokratická. Inspirovala-li by se pravice naší myšlenkou podpory individuálního investování, mohl by nastat opět souboj programů a ne marketingu. Protože i k tomu může tato inspirativní kniha vést.

V neposlední řadě je nutné vyzdvihnout překladatele Petra Holčáka a vůbec práci celé redakce.

V roce 2020 vydalo Argo v edici Crossover. První vydání, 292 strany