Včera jsme na našem facebokovém profilu sdíleli zprávu o zajímavé návštěvě ze Saúdské Arábie v Jeruzalémě a Ramalláhu. Dnes krátce rozebereme situaci.
Různé zdroje vč. Geopolitical Futures a Debka v poslední době přinášejí zprávy o vzrůstajících aktivitách v oblasti Blízkého východu. Dynamika dění souvisí nejen s vývojem boje proti ISIS v Sýrii a Iráku, ale i s vývojem koalic a jejich přerůstáním do okolních států a oblastí. Nejedná o nic menšího než o budoucí sféry vlivu a můžeme tedy usuzovat na následující:
- ISIS je brán jako poražený nebo zatlačený na území, kde není přímo vojensky nebezpečný (netýká se teroristických akcí)
- definování zahraniční politiky Trumpovy administrativy nabralo alespoň vnitřně jasnější směr
- konflikt šíitů a sunnitů pokračuje v geopolitické rovině
- v této rovině jde i o energetické zdroje a dopravní cesty
- možné jsou i další ozbrojené střety zástupných důvodů, obdoba válka v Jemenu
Známe stanoviska a pravděpodobný směr všech významných aktérů: Ruska, Turecka, Íránu, Izraele, USA a Saúdské Arábie. Co neznáme, je stanovisko a zájmy EU. To se nám jako členskému státu může velmi nevyplatit, zvlášť když dle pondělní přednášky o energetických vztazích EU a Íránu v Ústavu mezinárodních vztahů EU i ČR předpokládají využití íránských plynových polí.
USA přesunuly významné námořní kapacity od íránských břehů k ústí Rudého moře, aby zabránily uzavření této dopravní tepny ze strany Íránu. Řinčení zbraněmi neprospívá investičním chutím a je otázkou, kde všude se může projevit. Kromě ropy může zasáhnout i ceny lodní dopravy a ovlivnit tak i expozici německých bank a tím i hospodářskou situaci EU. Je tedy i v našem zájmu, aby EU (a ČR) se o dění zajímala a aktivně jej ovlivňovala.