Dění v Polsku je pro nás zajímavé hned z několika důvodů. Můžeme brát tamní politickou situaci jako laboratoř občanskou a ekonomickou. Nás zajímá hlavně dění na tamním kapitálovém trhu, proto když na webu Stockwatch.pl vyšel článek věnující se vítězům a poraženým, domluvili jsme se s redakcí a přinášíme jeho překlad v češtině. Zajímavý není jen shrnutím dějů, o kterých víme v ČR jen zprostředkovaně, ale i jako ilustrace polského využití kapitálového trhu, který slouží většinovým majitelům k financování růstu podniků.

V článku je často zmiňován vládní program 500+, nejlépe jej představí krátké oficiální video, u kterého překladu netřeba.

Autorem článku je Pawel Bieniek, originální text najdete na webu stockwatch.pl.

Od vítězství Andrzeje Dudy v prezidentských volbách uplynulo již 1,5 roku a premiérkou je již 14 měsíců Beata Szydło. Během této doby se toho na Varšavské burze hodně změnilo. Prozkoumejme, jak se na akciovém trhu podepsaly vlajková loď sociálních programů, nová legislativa a fiskální politiky vlády strany Právo a spravedlnost.

Prezidentské volby roku 2015 vešly do historie burzy jako bod obratu. Přesně 24. května 2015, když hlavní burzovní index WIG20 dosáhl hodnoty 2500 bodů, a index WIG 56.500 bodů, začal na Varšavské burze cenných papírů medvědí trh. Investoři reagovali nervózně na výhru Andrzeje Dudy, který prosazoval mimo jiné zpřísnění postoje k bankovnímu sektoru. Prodejní vlna zrychlila v listopadu 2015 poté, co se stala premiérkou Beata Szydlo a zahájila kolotoč personálních změn. Za osm měsíců klesla hodnota širšího indexu WIG o 25 % a index WIG20 spadl o 30 %. Dno poklesu přišlo v lednu 2016, kdy agentura Standard & Poor´s přistoupila kvůli politickému riziku ke snížení ratingu a zároveň zhoršila svůj výhled. Od té chvíle indexy začaly umazávat ztráty. Nyní je index WIG jen 5,4 procenta pod úrovní zaznamenanou před druhým kolem prezidentských voleb. Přestože indexy často neodráží skutečný stav trhu, v tomto případě je tento index velmi dobrým odrazem reality. Ukazuje se, že od 22. května 2015 vykázalo 219 společností růst (z toho 75 rostlo o více než 50 procent), 5 hodnotu nezměnilo, a u 226 kapitalizace poklesla, z toho u 58 titulů o 50 i více procent.

S povolební situací se špatně vyrovnává WIG20, který je stále ještě v 20% ztrátě. Příčinou je velký podíl bankovního (36 %) a energetického sektoru (14 %), které v posuzovaném období utrpěly ztráty největší. Subindex WIG-Banky klesl o 18 procent, zatímco WIG-Energetika ztratil celých 43 procent. Na opačné straně se nachází WIG-Potravinářství s více než 50% růstem. Více než 30% nárůst zaznamenaly i indexy WIG-IT a WIG-Nemovitostní.

graf

Společnosti kótované na burze platí draze za program 500+ i záchranu těžařů

Slabou výkonnost sektorů energetiky a bankovnictví lze poměrně snadno vysvětlit. Energetické společnosti byly přinuceny převzít náklady na podporu v oblasti těžby energetických nerostných surovin. PGE a Energa investovaly do záchrany uhelné společnosti Polska Grupa Górnicza (PGG), zatímco Tauron získal od státní společnosti pro restrukturalizaci hornictví (SRK SA) společnost Zakład Górniczy Brzeszcze. Kromě toho ministerstvo financí také našlo cestu k odstavení menšinových akcionářů od podílu na rozdělení zisku. PGE byl předán pokyn ke zvýšení nominální ceny akcií, což vedlo ke generování dodatečných daňových povinností. V bankovním sektoru je balvanem na krku samozřejmě bankovní daň a řešení hypoték ve švýcarských francích.

Zajímavé je, že mnohem obtížnější je stanovení korelace pro indexy stoupající. Směr lídra – potravinářského subindexu- určovaly převážně ukrajinské společnosti: Kernel a Astarta. Nota bene, potravináři za naší (tedy polskou, pozn. překl.) východní hranicí jsou odpovědní za více než 70 procent kapitalizace tohoto sektoru. Je obtížné stanovit souvislost mezi růstem a politickou situací v Polsku. Vysoký růst IT sektoru obstarala v první řadě softwarová společnost CD Projekt, těžící ze slabého zlotého. Ze stejného důvodu se zvýšila hodnota developerských společností GTC a Echo Investment, jejichž celkový podíl představuje jednu třetinu subindexu . Realitnímu sektoru navíc pomohl program bytů pro mladé (MDM) , který vznikl ještě za předchozí vlády.

Malé a střední podniky jsou imunní vůči politice

tabulka1

10 firem, většina z jehož kurzy získaly / ztratily v době od prezidentských voleb v roce 2015. Data ke dni 20. ledna 2017.
Zdroj: Stockwatch.pl

Mezi 10 nejrůstovějšími společnostmi jsou jen dvě, které přímo ovlivnila vládní opatření – těžební JSW a maloobchodní Oponeo.pl. V uhelné společnosti s majoritním podílem státu nový management uskutečňuje vládní plán na záchranu těžebního průmyslu, zahrnujícího mj. prodej vybraných aktiv, snížení nákladů a přechod nerentabilních dolů do správy SRK. Tyto kroky se sešly s nárůstem cen koksovatelného uhlí na světových trzích. V druhém případě, e-shopu s pneumatikami, můžeme zaznamenat zvýšení prodejů v důsledku vyšší kupní síly spojené s programem 500+. Růst u ostatních osmi společností je dán přirozenou kombinací dobrého vedení a ekonomické situace.

Největším poraženým je naopak společnost Alma. Firma Jerzyho Mazgaje, investora známého svým odporem ke straně Jaroslawa Kaczynského (PiS, pozn. překl.), je v současné době v insolvenčním řízení. V tomto případě ale není pochyb o tom, že za potížemi sítě maloobchodních lahůdkářství stojí kombinace špatného vedení a nepovedených investic. S výjimkou společnosti Action mohou být podobné závěry učiněny i pro ostatní společnosti.

Finanční úřady utahují šrouby

Nová vláda oznámila rozsáhlý boj proti šedé ekonomice, navíc s příslibem mimořádné efektivity. Jak uvedl DM mBank, pokud jde o DPH, skutečnost je velmi optimistická. Jednak existuje nový palivový zákon, kterým se oficiální spotřeba paliv zvýší o deset procent, což společnostem jako Unimot skokově zlepšilo výsledky. Na druhé straně je vidět zvýšená aktivita finančních úřadů. Výsledek je vidět v nárůstu položek v elektronickém systému ESPI o zahájených řízeních nebo zpochybněných transakcích. Právě uhrazení dodatečně vyměřených daní z minulých let bylo u společnosti Action přímou příčinou ekonomických potíží. Bolestivou konfrontací s finančními úřady prošla i společnost Emperia. Ředitelství finančního úřadu v Lublinu zpochybnilo vypořádání transakce z roku 2011 a vypočítalo daňový nedoplatek 182 milionů zł. V hledáčku finančních úřadů jsou i společnosti Mennica Polska, Lotos a LPP. Minulý týden finanční úřad v Gdaňsku napadal vypořádání posledně jmenované společnosti, vlastnící síť oděvních prodejen Reserved, Cropp a Mohito, s kyperskou firmou. Odhadované daňové nedoplatky jsou ve výši 24 mln zł.

Trendy na akciovém trhu způsobené vládou

tabulka

10 společností, které byly nejvíce ovlivněny vládou PiS. Data ke dni 20. ledna 2017.
Zdroj: Stockwatch.pl

Mezi společnostmi, které na změnách vydělaly nejvíce patří ty ze sektorů maloobchodu a služeb. Měsíční peněžní injekce v programu 500+ zvýšily tržby restaurací (AmRest, MEX Polska) a oděvních prodejen (Prima Moda). Vysoké nárůsty prodejů zaznamenaly potravinářské společnosti (Helio) a dodavatelé stavebních materiálů (Dekora). Prostředky z programu 500+ mířily také splátky dluhů, z čehož měly prospěch i společnosti na vymáhání pohledávek (Best, Vindexus).

Řada státních podniků ročně utratí stovky milionů za reklamu. Je těžké ubránit se dojmu, že díky vítězství PiS rostou ceny akcií společnosti PMPG, která je vydavatelem takových titulů jako Wprost, který přinesl aféru odposlechů, nebo Do Rzeczy, kde pracují pravicoví novináři (Bronislaw Wildstein, Rafał Ziemkiewicz, Peter Semka a dřívější mluvčí prezidenta – Marek Magierowski). Ačkoli inzerce v tištěných médiích v prvních devíti měsících letošního roku klesla o 8 procent, příjmy PMPG zůstaly na stejné úrovni jako loni. Možná, že příčinou je zvýšení výdajů na online reklamu, a možná je to díky vyšším objemům inzerce státních podniků. PMPG bohužel v účetní závěrce neuvádí bližší rozdělení inzertních příjmů.

Těžké ztráty po změně na politické scéně utrpěli akcionáři energetických společností a Action, ale i Integer.pl, spadající pod společnost INPOST Rafaela Brzoska. Prohrála velké výběrové řízení na doručování soudních obsílek s favorizovaným státním gigantem. Ztráty počítá i společnost Open Finance Leszka Czarneckieho, která po zavedení nového zákona o pojišťovnictví loni zaznamenala výrazný pokles objemu prodejů pojištění i pravidelných spořících produktů. Na ráznost nástupu PiS nebudou v dobrém vzpomínat ani akcionáři společnosti Provident. Byznys půjček do výplaty ztížil program 500+ i právní změny, hlavně omezení výše přípustné úrokové sazby. Ztráty akcií Polenergia jdou na vrub zákona o větrných elektrnách a dalšími změnami ve fungování OZE. Desítku poražených uzavírá společnost KCI, kterou kontroluje Gregory Hajdarowicz. Vydavatel titulů jako Rzeczpospolita a Parkiet se ocitl v nemilosti, mimo jiné pro neformální kontakty s mluvčím bývalé vlády Pawlem Grasem a propuštěním novinářů (Cezary Gmyz, Tomasz Wroblewski, Mariusz Staniszewski, Bartosz Marczuk), ke kterému přistoupil po zveřejnění článku o stopách TNT na vraku smolenského Tupolevu.